Z Brna do Francie: Výstava Cesta loutky

Na začátku listopadu jsme se vydali na jedinečnou cestu do Francie, kde jsme francouzskému publiku představili české loutkářské umění prostřednictvím naší výstavy Cesta loutky. První zastávkou bylo město Rennes, kde nás přivítalo divadlo Théâtre Lillico, kde se mohli francoužští návštěvníci od 4. do 8. listopadu seznámit s českou loutkou. Sotva jsme dorazili, pustili jsme se do práce – rozbalování krabic a ladění rozestavění loutek. Výstava postupně získávala svou podobu a my se těšili, až výstavu otevřeme návštěvníkům..

Oficiálně jsme ji zahájili 4. listopadu. Francouzští návštěvníci se mohli vydat na dobrodružnou cestu časem a nahlédnout do historie Divadla Radost – od 50. let až po současnost. Každá éra byla zastoupena ikonickými loutkami: legendárním Doktorem Faustem ze 60. let, jemnou krásou Asagao z 80. let inspirovanou japonským Bunraku, nebo tradičnějším pohádkovým světem Prince Bajaji z 90. let. Hned v úvodu výstavy návštěvníky čekalo krátké video o výrobě loutek – samozřejmě s francouzským komentářem. A pak už se o slovo hlásili průvodci celé expozice – postavy Času a Tradice.

Českou loutkářskou Tradici ztvárňuje herečka Sabina Šlachtová. Objevuje se hned na začátku cesty – sebevědomá, hrdá a plná příběhů, které utvářely české loutkářství. Ale i ona ví, že nemůže existovat bez svého věrného společníka – Času, v podání Jiřího Skovajsy. Čas nikdy nepostojí. Neustále kráčí vpřed, dohání Tradici a spolu s ní vede návštěvníky výstavou až do přítomnosti. Ví o všem, co se stalo, a zároveň už spěchá k tomu, co teprve přijde. Společně vyprávějí o zrodu našeho divadla i o dobách, které ho formovaly – o historii českého loutkářství i o proměnách naší země. A aby jim rozuměli i francouzští diváci, jejich hlasy zněly ve francouzštině – díky Aude Stulírové Martin a Pierru Nadaudovi.

Děti měli v rámci výstavy jedinečnou možnost dotknout se loutek, některé si mohou dokonce pochovat, jiné na ně promlouvají a ožívají v rukách průvodců. Na závěr cesty, v současnosti, je čeká setkání se zástupci ateliéru a workshop s loutkami, kde si mohou vyzkoušet i jejich vodění.

V ateliérové části byly významnou součástí naše dvě výtvarnice – Zora Šebestová a Alena Křížová, které návštěvníkům přibližovaly kouzlo loutkářského řemesla. Ukazovaly postup vzniku loutky, odpovídaly na dotazy a sdílely své zkušenosti. Pro Alenu Křížovou měla výstava navíc osobní rozměr – většinu vystavených loutek totiž vytvořila právě ona. Zvláštní místo v jejím srdci má Kašpárek z inscenace Kašpárek čaruje, který nechyběl ani zde.

Kromě práce jsme si v Rennes našli čas i na malé dobrodružství. Procházeli jsme se malebným historickým centrem, obdivovali hrázděné domy, místní operu, katedrálu St. Germains i palác sv. Jiří. okouzlilo svými uličkami i přátelskou atmosférou. A před cestou do Paříže jsme se vydali na Mont Saint-Michel. Jeho tiché, majestátní kouzlo mezi nebem a mořem nám nabídlo chvíli zaslouženého klidu po náročných dnech na výstavě.

Druhá zastávka: Paříž

Druhá realizace výstavy nás čekala 11.–14. listopadu v Paříži, v industriálním prostoru Théâtre Halle Roublot. I tady jsme začínali od nuly, opět skládali výstavu a hledali nový dialog mezi loutkami a prostorem. Syrová poetika haly a česká loutka si ale okamžitě porozuměly – a vznikla další unikátní podoba Cesty loutky.

Ani v Paříži jsme nezůstali jen u práce. Město nám dopřálo čas objevovat jeho krásy – od Notre-Dame až po Eiffelovu věž. Navštívili jsme také nedaleký Chartres s jeho slavnou gotickou katedrálou. A protože Francii je třeba vychutnat všemi smysly, pustili jsme se i do kulinárních zážitků – od šneků až po crème brûlée.

Merci! Velké poděkování na závěr!

A pak už přišel čas loučení. Naše francouzská cesta skončila, ale zanechala za sebou spoustu silných zážitků. A my chceme poděkovat všem, kteří stáli za realizací tohoto projektu. Bez jejich práce, podpory a nasazení by realizace výstavy nikdy nebyla možná.

Obrovské díky patří naší produkční Martině Deleau, která zajistila koordinaci celého zájezdu a byla naší nepostradatelnou spojkou s francouzskou stranou.

Děkujeme také Jiřímu Skovajsovi a Sabině Šlachtové, našemu Času a Tradici, kteří výstavě a loutkám vdechli život. Velký dík patří i Aleně Křížové a Zoře Šebestové, jež se staly našimi „živými exponáty“ a umožnily návštěvníkům nahlédnout přímo do procesu tvorby loutky.

Zvláštní poděkování patří naší dramaturgyni Evě Kolomazníkové, která stojí za celým konceptem výstavy. Její vize a cit pro propojení historie a interaktivity daly projektu jeho jedinečnou podobu.

Neméně důležitá byla finanční podpora Magistrátu města Brna a Ministerstva kultury, díky kterým jsme mohli celou výstavu realizovat a představit českou loutkářskou tradici ve Francii.

Naše poděkování míří také k hostitelským divadlům – Théâtre Lillico v Rennes a Théâtre Halle Roublot v Paříži, která nám poskytla zázemí pro naši výstavu. Stejně tak děkujeme Českému centru v Paříži a městu Rennes, které nás podpořilo v rámci oslav 60. výročí partnerství Rennes a Brna.

Naše francouzská cesta je u konce, ale příběh loutky pokračuje dál. A my už se těšíme, kam nás dovede příště.