Život herce je většinou hercovým předurčením, a u mě to platilo dvojnásob. Já jsem se hercem stal nejen díky studiu na Janáčkově akademii, ale hlavně jsem se Herzem (čti "hercem") i narodil. A pokud je vám stejně jako mně a pocházíte z Brna, je docela možné, že jsme spolu leželi v bohunické porodnic.
Jsem člověk, který si zvykl na své devíti-písmenné jméno, které po každém vyslovení zní, jako by mi bylo stále 5 let. A možná se někdy i na tolik cítím. A vlastně proč ne? Vždyť to byl tak bezprostřední věk..
U nás se vždycky říkalo: "Správný Brňák má pořádný frňák!" Ani mně se tohle pravidlo nevyhnulo, a tedy aspoň můžu říct, že jdu rovnou za nosem. Když ale nemůžu být nový Roden, Trojan či Vetchý, může se ze mě jednou stát alespoň Polívka, Kraus či Holubová. (Ke všem těmto hercům chovám nejhlubší úctu; -pozn. red.-)
